Starostové versus Změna: O co v územním plánu jde?

Zařazeno v tématech:

Ekonomický náměstek za Změnu pro Liberec Jan Korytář nedávno v souvislosti s územním plánem Liberce zmínil město Vídeň.  Podle Starostů pro Liberecký kraj je právě Vídeň v mnoha ohledech dobrou inspirací a vzorem pro Liberec.  Vídeň patří do společnosti tzv. chytrých měst (Smart Cities) a je pravidelně vyhodnocována jako nejlepší evropské město, co se týče kvality života jeho obyvatel.

Růst obyvatel zajistil Vídni rozvoj

Ohledně Vídně je zajímavé si všimnout toho, jak je rozvoj města svázán s růstem obyvatel. Desetiletý přírůstek obyvatel Vídně se pohybuje kolem 10 %, rychleji v Evropě roste už jen Brusel, Stockholm a Madrid (Praha 6,4 %). Vídeňský́ hrubý́ regionální produkt na hlavu činí cca 42 tis. eur (Praha 29 tis. eur, Liberec 15 tis. eur). Když by totiž město Liberec mělo aktivní přístup k růstů co do počtu obyvatel jako ve Vídni, mohl by Liberec mít v porovnání s Vídní v roce 2030 téměř 120 tisíc obyvatel. Co by to znamenalo? Třeba postupné zvyšování příjmů do městské pokladny, které by do roku 2030 přineslo navíc oproti stávajícím příjmům cca 1,5 miliardy korun. Městský dluh by tak byl rázem splacen a z Liberce by se postupně stávala skutečná metropole. Bohužel, v případě našeho města však Změna pro Liberec přichází s tím, aby Liberec měl v roce 2030 výhledový počet obyvatel jen kolem 103 tisíc. Přitom v současnosti má Liberec, podle aktuálních údajů, něco málo přes 102 tisíc obyvatel.

Ve Vídni mají obyvatelé při volbě vytápění svobodu

V případě města Vídně by se měla liberecká radniční koalice inspirovat také rozumnou, avšak nijak přemrštěnou ochranou soustavy centrálního zásobování teplem (CZT). O dodávku tepla se tam stará společnost Wien Energie GmbH, která je 100% vlastněna městem. Tato společnost srovnala v roce 1998 odběratelům cenu tepla z CZT s cenou tepla vyráběného v plynových kotelnách, a nechává tak zcela na majitelích domů,  jaký druh vytápění si svobodně zvolí.  V případě našeho města Změna pro Liberec ale přichází s tím, že Teplárna Liberec bude mít na území města vytyčeno svoje zájmové území a nepřipustí zde žádné odpojování či výstavbu plynové přípojky.

Liberec je zelený, dokonce zelenější než Vídeň

Město Liberec o rozloze 11 tisíc hektarů má celkem 48,2 % zelených ploch a je v ČR na 2. místě např. před Prahou (18,8 %), Brnem (30,6 %) nebo Hradcem Králové (22,9 %). Dokonce svojí zelenou plochou překonává Vídeň, která se rozléhá na 41 tisících hektarů, z toho je 48 % zastavěno, 46 % tvoří zelené a 4 % vodní plochy. Náhled na územní plán Liberce ve smyslu, že další navyšování zelených ploch v území města zajistí kvalitu života obyvatel, není opodstatněný a je sporný.

Jak zvýší další hektary zelených ploch kvalitu života například obyvatelům v okrajových částech města, jejichž domy jsou už tak obklopeny loukami a poli? V okrajových částech města si obyvatelé přejí zkvalitnit komunikace, veřejné osvětlení, vybudovat kanalizaci nebo zlepšit služby jako např. MHD. Budou-li se totiž okrajové části města vylidňovat, potom investice do těchto částí města budou problematické. Proto si na rozdíl od Změny pro Liberec myslíme, že okrajové části města se mají rozvíjet a vytvářet podmínky pro atraktivní a kvalitní život i v těchto částech města.

Za zmínku stojí i způsob, jakým Změna svůj specifický pohled na rozvoj Liberce prosazuje. I v tom mají Starostové jiný pohled. Územní plán má především odrážet názory a představy veřejnosti na budoucí rozvoj města, což bez předchozí veřejné debaty možné není. Změna jej ale přesto bez projednání s veřejností prosazuje rovnou do územního plánu pouze na základě rozhodnutí několika jedinců, neboli direktivně. Starostové dávají v tomto směru přednost otevřenému a nedirektivnímu prosazování zásadních koncepčních změn a férovějšímu zapojení veřejnosti do rozhodování o nich.

Věřím, že většina obyvatel Liberce rozumí tomu, že cílem Starostů pro Liberecký kraj je dynamický rozvoj našeho města s atraktivní nabídkou vzdělávání, pracovních míst a podmínkami pro žití. Asi takového města, jaké chtěli naši předci v uplynulých dvou stoletích, kdy se Liberec stal druhým ekonomicky nejvyspělejším městem po Praze. V tom máme zkrátka jinou představu než zastupitelé za Změnu pro Liberec.

Přidat odpověď

3 Komentáře Zapnuto "Starostové versus Změna: O co v územním plánu jde?"

Upozornit na
Seřadit:   nejnovější | nejstarší | nejoblíbenější

Ale Liberec nestagnuje a roste…… na rozdíl od jiných měst

A jde o to, zda tomu tak má být i nadále.

Pane Zámečníku, pokud při komentáři k množství zeleně argumentujete administrativní rozlohou města, používáte naprosto nerelevantní čísla. Hranice administrativního území obce je pouze uměle určená čára, nikterak nevypovídá o charakteru prostředí města, nebo možnostech rekreace pro jeho obyvatele. V urbanismu se většinou pracuje s plochou souvisle zastavěného území města. Takovými argumenty jen vyvoláváte pochyby o své odbornosti v daném tématu plánování a urbanismu. Objektivnější pohled naleznete zde: http://nasliberec.cz/nazory-a-komentare/neexistuje-zadny-dobry-uzemni-plan.php Stejně tak je nesmysl srovnávat růst 2 mil. hlavního města Vídně s růstem krajského města Liberce. Stačí se podívat do nejjednodušších statistik a zjistíte, že krajská města v ČR obecně stagnují. V ČR… Číst dále »
wpDiscuz

Back to Top