Kdyby Ještěd stál u jiného města

Do lyžařského areálu Ještěd byly v posledních 10 letech napumpovány obrovské veřejné prostředky v řádech stamilionů korun. Výsledkem jsou dnes moderní vleky a lanovky, kapacitní zasněžování, pružné odbavovací turnikety a prostorné parkovací plochy.  Přepravní kapacita vleků a lanovek dnes činí cca 11 tisíc osob/hodinu a souhrnná délka sjezdovek je 9,1 km. Toto řadí areál Ještěd v rámci ČR mezi větší areály.

Ještě v letech 2010–2012 tržby areálu Ještěd činily ročně v průměru více než 40 mil. Kč s návštěvností přes 100 tisíc osob, ale v dalších sezónách šly počty návštěvníků a s tím i výkony a tržby dolů (2013/14 – 19 mil.Kč, 2014/2015 – 25 mil.Kč) skoro na úroveň těch menších areálů. Takové hospodářské výsledky byly pro město Liberec zklamáním a finanční zátěží.

Zřejmě proto v roce 2015 proběhl ve společnosti SAJ a. s. audit hospodaření, který konstatoval, že ve společnosti nejsou zásadní problémy na úrovni řízení a pro její hospodářské výsledky je naprosto zásadní vývoj počasí. A že by vlastně bylo nejlepší, kdyby město Liberec areál pronajalo rovnou na 30 let nějakému privátnímu subjektu.  Nevím, ale trochu mi to připomnělo „privatizační scénáře“ z 90. let, kdy vytipovaný podnik shodou okolností začal krachovat, byl následně levně zprivatizován a hned další rok jako mávnutím kouzelného proutku začal opět prosperovat.

Dříve, než se areál Ještěd v hodnotě 1,5 miliardy Kč „odevzdá do péče“ soukromé firmě, mohlo by se město Liberec poučit třeba od menšího trvale prosperujícího areálu Tanvaldský Špičák, kde dokáží udržet roční tržby ve výši okolo 40 mil. Kč a přitom má kratší délku sjezdovek (8,2 km) a téměř poloviční přepravní kapacitu (6300 os/hod) než na Ještědu.

Přidat odpověď

Komentujte jako první!

Upozornit na
wpDiscuz

Back to Top